Rudoltický zámek bude opět otevřen

Zámek v minulosti sloužil jako sklad materiálů a tomuto účelu odpovídají jeho strohé interiéry. Přestože zámek není v majetku obce, podnítil obecní úřad nadšence a lidové tvůrce Osoblažska, ochotné podílet se na jeho výzdobě, aby se návštěvníci měli na co dívat.
"V sobotu budou prohlídky zámku od 10:30 do 12:30 hodin a 14:30 do 16:30 hodin, v neděli jen dopoledne," uvedla starostka Slezských Rudoltic Martina Jalamasová.

Zámek je na seznamu kulturních památek, jeho historie je neuvěřitelně bohatá. Hostil například pruského krále Bedřicha II., rakouského císaře Josefa II. nebo francouzského filosofa Voltaira. V době svého největšího rozkvětu 1740 - 1780 byl nazýván Slezskými Versailes, za druhé světové války v něm bylo umístěno odposlouchávací středisko, které zpracované informace předávalo přímo do vůdcovy kanceláře. Kolem zámku je romanticky pojatý park s navazujícím lesem, o kterém se zmiňuje Jan Kollár v básni Slávy dcera jako o Konikleských zahradách. V současné době se připravuje projekt na jeho úpravu.

Zlatá éra zámku je spjata s rodem Hodiců a především s hejskem, kavalírem a ctitelem umění Albertem. Po otci zdědil tří panství, a navíc se bohatě oženil, takže se rozhodl rudoltické sídlo přestavět. Společenským centrem zámku byl taneční sál s portréty Hodiců, na chodbě stáli zbrojnoši odění jako římští válečníci a hosty zvali k tabuli zvuky bubnů a trubek. Jídelna byla vyzdobena obrazy antických bohů a sousoším císaře Josefa II. a pruského krále Bedřicha. Ke studiu vybízela knihovna plná skvostů. V kabinetu sbírek bylo plno obrazů italských a holandských mistrů, které doplňovaly rytiny, koberce, malby na skle, mince, zbraně, herbáře i sbírky minerálů a kůží. V zámeckém divadle řídil představení režisér povolaný až z Vídně. Hrabě Albert nechal svou sochu doplnit deskou, na niž jsou zobrazeny Rudoltice. A na jiném portrétu byl Hodic namalován sedící před pyramidou z lidských lebek. A hnátů a v ruce držel přesýpací hodiny na znamení pomíjivosti času lidského života.

Do rudoltického zámku výstřední Albert Hodic vábil evropskou šlechtu bizardními atrakcemi, které historici žertem označují za první disneyland na světe. Nechyběly tu krávy žeroucí z ozdobných mramorových mušlí, prérie s indiány, kanál s gondolami, čínské pagody, město liliputánů, rusalky a v podzemí zámku v umělých dolech se pohybovali poddaní převlečeni za horníky. Zámek žil orginálními radovánkami a jeho popularita zasáhla celou Evropu. Rozmařilý životní styl Alberta z Hodic zruinoval a jeho majetek byl pak prodán v aukci. Sochu Neptuna vydražilo město Krnov a přes dvě století byl římský pán moří dominantou města.

31.května 2005 Bruntálský a Krnovský denník Region