Království perníku - zážitkové programy, muzeum perníku
Databanka akcí

FARNÍ KOSTEL ŘÍMSKOKATOLICKÝ V KVASICÍCH [ Kostel nebo katedrála ]

FARNÍ KOSTEL ŘÍMSKOKATOLICKÝ V KVASICÍCH

Barokní kostel, který neodmyslitelně tvoří krásnou součást náměstí je zasvěcený Panně Marii Nanebevzaté a Janu Nepomuckému. Postaven je v jednoduchém pozdně barokním slohu a je považován za jednu z nejkrásnějších staveb moravského venkova.

V roce 1730 se z kavalírské cesty do ciziny vrací domů Joachim Adam hrabě Rottal, aby zde převzal dědictví po svém otci. Jedním z jeho prvních počinů bylo rozhodnutí o stavbě nového farního kostela. Slavnost svěcení základního kamene a zahájení stavby se konala dne 15.5.1730 v předvečer svátku sv. Jana Nepomuckého, jež byl v předešlém roce kanonizován.

Do základního kamene byla vložena pamětní listina s nápisem:
Za uprázdněného Stolce apoštolského, za panování císaře Karla VI.,když olomouckou diecézi řídil kardinál Volfgagng hr.Schrattenbach, když farářem v Kvasicích byl Jan Kolařík, tento dům Boží svým nákladem a z nejčistší zbožnosti vybudoval a zasvětil ke cti a chvále Panny beze hříchu prvotního počaté a pod ustavičnou spolu ochranou sv.Jana Nepomuského Joachim Adam svaté římské říše hrabě z Rottalů, dědičný pán na Napajedlech, Kvasicích, Zlíně, Otrokovicích a Tlumačově atd., císařské a katolické královské Výsosti rada, zemského dolnorakouského soudu přísedící a stříbrného pokladu vévodství štýrského nejvyšší dědičný komorník.
Stavba chrámu včetně tří prostorných krypt pod chórem pokračovala poměrně velmi rychle. Architekt Tomáš Sturmer pojal kvasický chrám, jako jednolodní podélnou stavbu jehož půdorys naznačuje podobu řeckého kříže. Vnější průčelí chrámu je konvexní(vypouklé), mírně vystupuje a je z obou stran sevřeno dvěma nakoso postavenými věžemi na které 17.srpna 1733 byly vytaženy plechové báně. V témže roce byla budova kostela i zastřešena a od roku 1737 se začalo pracovat na vnitřních úpravách. Již v roce 1740 byl kostel zcela hotov a bylo možno začít přípravy k jeho vysvěcení.

Chrám je dlouhý 38m, 12 m široký a pojme 1500 osob. Věžní zdi jsou vysoké 27m, až po kříže měří věže 45m. Do bání byly vloženy ostatky svatých, drobné předměty a údaje o tehdejších cenách obilí. V roce 1734 byly do věží instalovány tři zvony zasvěcené ke cti Panny Marie, sv.Jana Nepomuckého a sv.Donáta.

Na štukové i sochařské výzdobě se podílel vídeňský sochař Jan Jiří Schauberger, který v té době působil jako štukatér a sochař v našem okolí, například v holešovském kostele Nanebevzetí Panny Marie. U hlavního oltáře, který je vyzdoben velkým obrazem Václava Vavřince Reinera jsou sochy rodičů P. Marie, jejímž tvůrcem je právě Schauberger. V roce 1737 byly v kostele zhotoveny oltáře, kazatelna a dále byl kostel vybaven varhanami a lavicemi. Kostel má tři oltáře s mramorovými stoly přičemž hlavní oltář je zasvěcen Nanebevzetí Panny Marie a sv. Janu Nepomuckému, boční, v příčné lodi jsou pak oltáře zasvěceny sv. Rodině a sv. Františku z Assisi. Obraz svaté rodiny i protější obraz na dalším z oltářů namaloval také Reiner, ale je docela možný také větší podíl dílenské práce. Sloupoví za oltáři je spálených cihel, na něž je nanášen umělý mramor. Dalším malířem, který se podílel na obrazové výzdobě kostela byl Ignác Viktorin Raab, jehož dílem jsou obraz Pět mučedníků, jehož předchozí umístění v kostele je neznámé, dalším jeho obrazem je Svatý Vít.

Až teprve v roce 1738 byla vystavěna malá věž nad kostelní lodí a v ní umístěn zvon ke cti Sv.Kříže a sv. Martina. V r.1739 se začalo s výstavbou nové fary.
Posvěcení kostela se konalo dne 17.7.1740 olomouckým knížetem-biskupem Arnoštem Janem hrabětem Liechtensteinem. Při vysvěcení se konalo i biřmování asi 900 osob. Dne 21.9.1740 bylo do kostela slavnostně uloženo tělo sv.mučedníka Inocence.

Před kostelem jsou dvě krásné barokní sochy z roku 1741, sv.Donáta a sv.Floriána , které dal vytvořit rovněž zakladatel kostela a výrazně oživují vstup do chrámu.
Farářem v Kvasicích při stavbě nového kostela byl Jan Josef Kolařík, který zde působil od r.1724 a zemřel v r.1744. Je pochován v kryptě kostela před hlavním oltářem.
Zakladatel kostela Joachim Adam zemřel 23.9.1746 na kvasickém zámku po zasažení mozkovou mrtvicí, a to ve věku 38 let. Byl rovněž pohřben k věčnému odpočinku do krypty před hlavním oltářem.

V sakristii kostela dodnes stojí masivní truhla, která slouží k úschově kostelních věcí a jejíž těžké víko smrtelně zranilo jednoho z potomků rodu Rottálů , který jak praví i pověst následně po neštěstí vymřel po meči.

OBRAZY V KOSTELE
Nádherným uměleckým dílem jsou 3 oltářní obrazy.
Autor Václav Vavřinec Reiner (1689-1743),
který je největším monumentálním českým malířem baroka.
O určení obrazů se zasloužila akademická malířka
Marie Bognerová z Valašského Meziříčí, která prováděla čištění obrazu hlavního oltáře.

Obraz nad hlavním oltářem měří 16 m2 a zachycuje ve své velikosti několik významných událostí.

Horní část obrazu:
Panna Marie je na nebe vzata,vznáší se nad Zemí a nohou drtí hadí hlavu - symbolizuje vítězství nad ďáblem.
Kolem její hlavy září 12 hvězd a roztomilí andílkové tvoří krásný rej kolem své Královny. V jejich tvářích se odráží nebeský klid a radost.
V dolní části obrazu kráčí sv.Jan Nepomucký do chrámu,kterému v ústrety vychází anděl s velkým křížem v rukou.Je tu naznačena těžká práce kněze,která ho v jeho úřadě čeká.V malém měřítku je zachycen výjev,jak královští služebníci shazují sv.Jana Nepomuckého z Karlova mostu do Vltavy a on umírá mučednickou smrtí.V rohu je namalována zeměkoule.Malíř tím naznačuje jak malé je utrpení světa proti slávě na nebesích.Na obraze umístěném vlevo na boční straně kostela je výjev sv.Rodiny Nazaretské.Panna Marie drží na klíně božské dítko vytažené z kolébky.Děťátko radostně vztahuje ručky po lilii podávané mu sv.Josefem,za nímž stojí nějaký stařec, pravděpodobně sv.Joachim (údajně se jedná o malířův autoportrét).

Vpravo na boční straně kostela je vymalován sv.František z Assisi,jak přijímá na hoře Laverně od Krista Pána,který se mu zde zjevuje v podobě okřídleného Serafa, Patero ran Páně.Za zády sv.Františka se krčí postava jeho zpovědníka, bratra Lva.Na modrém obzoru se rýsuje hora Laverna a před Františkem stojí prostý dřevěný kříž.

Svatý Vít
Autor díla Ignác Raab (1715-1787).
Sv. Vít - zobrazen jako mladík aristokratického vzezření, stojí na schodišti,obklopen skupinou vojáků.Jedná se o scénu
ze světcova mučení,kdy má být vhozen do kotle s vroucím olejem.Přípravu ohniště je možno vidět v levé části malby.
Sv. Vít, jako patron české země ( tělo přivezl do Čech
Karel IV.),je oděn jako kníže do hermelínového pláště
a čapky,upírá odevzdaný pohled k nebi.Pravou rukou se dotýká hrudi,levicí odstrkuje vojáka za sebou.Kolem hlavy mu září svatozář.
U světcových nohou klečí muž a vztahuje k němu ruku s namířeným ukazovákem.Z nebe se snášejí dva andílkové, chystající se na Vítovu hlavu vložit mučednický věnec.

Pět mučedníků
Obraz namaloval Ignác Raab, pravděpodobně na přelomu
70. a 80. let 18.století.
Představuje italské benediktýny Benedikta a Jana a Poláky Izáka a Matouše,kteří na přání Boleslava Chrabrého hlásali křesťanskou víru a byli zavražděni loupežníky i se svým kuchařem Kristýnem.Na obraze jsou zachyceni při společné modlitbě,zřejmě krátce po smrti,což lze usuzovat z toho,
malíř umístil skupinku světců na oblaka.Zachycuje tedy okamžik vzetí na nebesa, o čemž svědčí i okolo poletující andělé v horní části obrazu.

KŘÍŽOVÁ CESTA
14.zastavení Ježíše Krista cestou na horu Kalvárii,kde je přibit na kříži pro spásu všech lidí světa. Křížová cesta v kostele byla pořízena v r.1775 darem kvasického vrchního Josefa Engelmanna.

SOCHY V KOSTELE
Sochy zhotovil Jan Jiří Schauberger (1700 - 1744)

Vedle hlavního oltáře jsou sochy rodičů P.Marie - sv.Joachima a sv.Anny.Joachim drží v rukou knihu Písma svatého. Sv.Anna vzhlíží vzhůru k oltářnímu obrazu na svou přesvatou dceru.
U bočního oltáře vlevo jsou sochy sv.Floriána, ochránce proti ohni,tudíž patrona hasičů a sv.Barbory,mučednice.

Vpravo jsou sochy sv.Kláry držící v ruce berlu,znak nejvyšší hodnosti řádové představené a sv.Františka de Paula,který drží v ruce hůl se znakem Charitas,neboť jeho životním cílem byla láska k Bohu a k lidem.
Sv.Klára byla přítelkyní naší sv.Anežky České.

Dále je zde vystavena skleněná rakev s ostatky mučedníka sv.Inocence.Ostatky byly vyzdviženy z katakomb sv.Kalista v Římě. V rukou drží mučedník nádobku v níž je houba s mučednickou krví.Z Říma do Vídně byla rakev s tělem dovezena vozem,z Vídně ji donesli do Kvasic na ramenech.
Bylo to v roce 1740.

SKLOMALBA
Nad bočními oltáři byla původně malovaná okna barokní.
V květnu 1945 při vyhození mostu přes řeku Moravu ustupující německou armádou je tlaková vlna zničila ,proto byla nahrazena v r.1951 jinými - s významnou dvojicí apoštolů sv.Petra a Pavla a sv.Cyrila a Metoděje.

Socha sv.Jana Nepomuckého
Byla postavena na městečku v r.1723 z pískovce v barokovém slohu.

PRVNÍ KONANÉ OBŘADY V NOVÉM KOSTELE
První kázání v kostele měl těšnovský farář
Adam Kolene.
První křtěná dítka byly 3 Aničky:
Anna Kalendová z Tlumačova
Anna Vašinová ze Střížovic
Anna Nesrstová z Tlumačova
První pokřtěný hoch byl Donát Janiš z Kvasic
Z Nové Dědiny byla první pokřtěna Anna Zapletalová
Ze Sulimova : František Hradil
Z Bělova: Kateřina Večerková
Obec Karolín tehdy ještě nebyla.
První oddavky v kostele měli Tomáš Lubalík
a Kateřina,domkařka,oba z Tlumačova,brzy potom Josef Štěrba z Kvasic s Annou Novotnou z Bělova.
Pohřby byly konány v hřbitovním kostele.

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://www.Kvasice.cz
AKTUALIZACE: Ladislav Hollý (archívní záznam) org. 56, 05.09.2004 v 21:40 hodin